Logopedie jako obor
-
Z ŘECKÉHO LOGOS = SLOVO, PAIDEA = VÝCHOVA
(VÝCHOVA ŘEČI)
-
JE SOUČÁSTÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY = JE ORIENTOVÁNA NA VÝZKUM, VÝCHOVU A VZDĚLÁVÁNÍ, NA PRACOVNÍ I SPOLEČENSKÉ MOŽNOSTI HANDICAPOVANÝCH (TĚLESNĚ, SMYSLOVĚ I ROZUMOVĚ POSTIŽENÝCH JEDINCŮ)
-
jako studijní obor se v ČR studuje v rámci speciální pedagogiky na Pedagogických fakultách
Definice Logopedie:
-
Výchova řeči, obor defektologie zabývající se fyziologií, patologií a speciální pedagogickou dorozumívacího procesu (Edelsberger, r.1956)
-
Nauka o výchově řeči (tj. všech složek sdělovacího procesu) a o předcházení a odstraňování poruch řeči (Sovák, 1965)
-
Speciálněpedagogická věda, která se zabývá výchovou osob s narušenou komunikační schopností a prevencí tohoto narušení (Lechta,1990)
Vymezení některých pojmů logopedie
Komunikace = přenos (výměna) nejrůznějších informačních obsahů prostřednictvím rozličných komunikačních medií
-
pro logopedii je důležitá komunikace jazyková – jde o výměny informací (sdělení = komuniké) mezi komunikátorem a komunikantem, přičemž sdělení může být ve formě mluvené (orální), psané (grafické) a ukazované (gestické, manuální).
-
Rozdělení komunikace – verbální (slovní) x neverbální
Řeč = schopnost užívat sdělovacích nebo dorozumívacích prostředků za účelem sociální interakce (specificky lidská činnost), vnitřní řeč – je na úrovni myšlenek, jakmile je vtělíme do slov, proměňujeme řeč v tzv. mluvu (= zvukově realizovaná řeč)
Mluvení = aktuálně probíhající děj, kterým se mluva realizuje, jde o výkon mluvidel v němž se vytváří určité sledy zvuků = hlásky
Jazyk = souhrn sdělovacích a dorozumívacích prostředků určité skupiny lidí, obvykle uvažujeme o vymezení teritoriálním nebo národnostním
Poruchy řeči (patologická odchylka verbální komunikace, která se objeví za určitých podmínek, dosud byl však stav fyziologický) = vada řeči (odchylka je od samého začátku) – nerozlišuje se
Narušená komunikační schopnost (NKS)
Komunikační schopnost člověka je narušena tehdy, když některá rovina (příp. několik rovin současně) jeho jazykových projevů působí interferenčně vzhledem ke komunikačnímu záměru. (vysílatel vysílá příjemci řečový signál, ale jeho aktuální projev působí rušivě, což příjemci znemožňuje dekódovat tento signál)
Může jít o rovinu:
Foneticko–fonologickou – zvuková stránka
Morfologicko-syntaktickou – gramatická stránka
Lexikálně-sémantickou – individuální slovní zásoba (aktivní x pasivní)
Pragmatickou – sociální uplatnění řeč. dovedností (jak obstát v roli mluvčího i posluchače př. Nevidomí)
Narušena může být nejen komunikace v mluvené podobě, ale i psané, dále pak složka expresivní (projev) a impresivní (vnímaní)
-
zabýváme se tedy poruchami, které vznikají při osvojování a používaní jazyka, tj. při komunikaci (logoped má především zajistit komunikaci)
-
NKS se může projevit jako vrozená vada řeči či jako získaná porucha řeči
-
NKS – trvalá X přechodná, získaná X vrozená, totální (úplná) X parciální (částečná)
Profese logopeda
LOGOPED = odborník, jehož hlavní angažmá spočívá v prevenci, diagnostice, v posouzení, intervenci a organizaci, zajištění péče v oblasti poruch lidské komunikace, včetně příslušného vědeckého bádání. Role logopeda je rozšířena do oblasti práce s osobami trpícími poruchami polykání.
-
klinický logoped – pracovník ve zdravotnictví, absolvent vysokoškolského studia s atestací
-
odborný logoped – absolvent jednooborového vysokoškolského studia
-
školský logoped – pracovník ve školství, absolvent oboru speciální pedagogika se zaměřením na logopedi
-
logopedický asistent – absolvent dřívějších kurzů pro logopedické asistentky, pracující především v mateřských školách (do r. 1993), dnes absolvent bakalářského studijního programu speciální pedagogiky na pedagogické fakultě se SZZ z logopedie
-
logopedický preventista – středoškolsky vzdělaný pedagog, který absolvoval kurz logopedické prevence, působí v resortu školství